Základem sytě zeleného a hustého trávníku je pravidelné hnojení, které by mělo nahradit živiny v odstraňované posečené hmotě. Nejdůležitější živinou pro trávu je dusík. Jeho potřeba závisí na výšce sečení a na zátěží trávníku. Při nízkém trávníku s velkou zátěží je potřeba používat vyšší dávky. Dusík podporuje růst, hustotu a sytou barvu porostu. Při nedostatku je trávník žlutozelený, řídký, pomalu se obnovuje a rychle prorůstá plevelem. Na dodání dusíku reaguje trávník velice rychle, ale je potřeba během 2-4 týdnů hnojení podle vzhledu plochy opakovat. Vždy je lepší hnojit menšími dávkami častěji. Některá hnojiva mohou trávník poškodit, pokud jsou aplikována na rosu a začne intenzivně hřát slunce. Proto je lepší pohnojený trávník zavlažit.
Fosfor je v půdě mnohem více stálý než dusík. Podporuje růst kořenů a vyzrávání trávníku před zimou, což ho ochrání před nepříznivým zimním počasím. Základní hnojení by mělo proběhnout před založením trávníku.
Draslík podporuje ukládání zásobních látek do kořenů, zvyšuje odolnost proti mrazu, suchu a houbovým chorobám. Nedostatkem trpí trávník založený na písčitých půdách, protože se draslík dobře váže na jílové částice půdy. Hnojení je vhodné hlavně před zimou.
Vápnění půdy se používá při nízkém pH půdy. Tráva má ráda mírně kyselou půdu, ale pokud je kyselost moc vysoká, omezuje se růst kořenů a v půdě se daří houbovým chorobám a tráva vytváří u kořenů plstnaté chomáče. Nejlepší prostředek k vápnění je dolomitový vápenec, který zároveň do půdy dodává i vzácný hořčík. Při převápnění je potřeba obnovit sytost barvy a s tím nám pomůže přidání železa.
Nejlepší způsob, jak po celou sezónu zpracovávat pokosenou travní hmotu, je kompostování. Posečená tráva obsahuje až 90% vody a pokud ji ukládáme do kompostéru samotnou, začne kvasit a zapáchat. Tomu zabráníme, pokud posečenou hmotu proložíme jiným materiálem, například starším kompostem nebo zeminou. Hotový kompost můžeme využívat na hnojení trávníku a záhonů.