No, kdo by neměl rád děti. Děti jsou naše budoucnost. A já vám chci říct, že jsem vždycky toužila po opravdu velké rodině. Nikdy jsem nebyla taková, že bych chtěla pouze jedno dítě. Neříkám vám, že jedináček je na tom špatně, že by byl třeba například rozmazlený. Tohle já si vůbec nemyslím a podle mého názoru za to mohu vždycky rodiče, pokud je dítě rozmazlené. Tak vždycky jsou na vině rodiče. A nezáleží na tom, jestli dítě je jedináček nebo má nějaké sourozence. Jenomže já jsem chtěla více děti z toho důvodu, že chci velkou rodinu a děti mám ráda. Proto jsem taky učitelka v mateřské školce. Mám tam opravdu mnoho dětí, které mám ráda. A to všechny, a to bez rozdílu. A jsem taková, že dbám na spravedlnost a taky dobrou výchovu. Nejsem ani moc přísná, ale jsem taková rázná, takže děti mě respektují.

Ale všechny děti ví, že jsem jinak hodná a milující bytost. Momentálně mám zatím dvě děti a třetí dítě na cestě. Ani si nedokážete představit, jak moc jsem šťastná, že se mi tohle podařilo. Můj manžel ze začátku chtěl děti pouze dvě. Ale když viděl, jak se s láskou a obětavostí o všechny naše děti starám, tak řekl, že tu radost mi dopřeje. Já opravdu žiji tím, že se starám o děti, hodně mě to baví a taky naplňuje. Nedokážu pochopit, jak nějaká žena může dát dítě do dětského domova.

Jenom aby si užívala. Sice jsou případy, kdy žena opravdu nemá peníze a prostředí, kdy a jak dítě vychovat. To je něco jiného. Ale vzdát se dítěte pro vlastní pohodlnosti? Tohle opravdu nechápu a nikdy nepochopím. Takovéto případy bych opravdu tvrdě trestala, protože pokud by se to tak nechalo, tak by se tyto případy mohly bohužel taky rozvíjet. A to samozřejmě nikdo nikdy nechceme. Protože všichni děti milujeme. Bez dětí by byl svět o něco chudší. Děti tu být musí. A musí být milovány, protože od toho tady děti jsou.